Změna

Je v jarním větru věčný neklid.
A v jarních vodách věčný spěch.
Není čas ptát se, není kdy snít.
Odraž se, skoč, když vidíš břeh!

Stokrát se smekneš, stokrát zmáčíš
- stokrát a jednou zase musíš vstát.
A tolikrát, kolikrát stačíš,
musíš se za svou pravdu rvát.

Nelze stát dlouho na místě, jak víš.
Pohyb, král, vládne pokroku.
S´svou krásnou ženou Změnou po boku
- najdou tě, marné hledat skrýš.

Je snadnější jim vyjít v ústrety.
Vždy býval člověk ceněn za snahu.
Odvahu, příteli, jen odvahu!
Jiní ať utéct zkouší, však ne ty!

Všechno se mění, brzy pochopíš.
Změna, ta vládne všemu tomu ruchu.
Dvakrát do téže řeky nevstoupíš.
Dvakrát se nenadechneš téhož vzduchu.

Máš dvě možnosti: Žádný spěch,
nepodívat se změně do očí.
A nebo... Dívej! Vidíš břeh?
Odraž se! Skoč!
Však jednou doskočíš...