O zklamání...

Mé kulaté se blížily
tak děti své já sezval jsem
a vždy mi velmi chyběli
když život společný byl jen mým snem.

A pak přišlo to zklamání
i když jsem to čekat měl
když alkohol smazal zábrany
krutou pravdu jsem se dozvěděl.

Jak špatným otcem jsem jim byl
a jak málo pro ně udělal
i když málo vědí jak jsem žil
tak nevím jak se mám k nim chovat dál.

Kdo z nás víc křivdy způsobil
když rozvodem vše změněno
kdo druhé více poranil
a kdy bude vše zkončeno.

Prý já málo snažil se
být dobrým tátou na dálku
přec svými dětmi chlubím se
a nezlobím se na matku.

Tak řekněte zda dobré je
když rodič více dětí má
a pak jak dítě dospěje
váš osud vůbec nevnímá.

Jak nestat se jim přítěží
a nebýt terčem výčitek
proč úcta mi nenáleží
a mají na mne jenom vstek.

Tak na sklonku života
zas bojuji s tou myšlenkou
že po mě jenom potopa
a žití moje jenom tmou.

vladyka 6 10