Byla jedna dívka

Byla jedna dívka, měla dlouhé černé vlasy,
Byla vysoká tak 160 centimetrů asi…
V očích měla hvězdičky,
A na ústech smích,
V srdci smutku kapičky,
A na játrech líh…
V noci snila si svůj sen,
Přes den měla doma peklo,
A tak nějak se to 18let vleklo…
Když se kolem toho roku odstěhovala,
Přestala pít, kouřit, už nezpívala..
Když se jí kamošky ptaly, co se s ní zas děje,
Řekla jim, že se na to asi vy..kašle.
Stěžovala si, že ji nikdo nechce,
Že si myslela, že život již půjde lehce..
Kámošky se divily, byl o ní docela zájem...
I když zrovna neprocházela rájem…
Jenže ta dívka je odmítala,
Protože jiného milovala…
Když se jí někdo zeptal, kdo ten šťastný jest,
Neodpovídala a cítila bolest..
On se jí nikdy nepřiznal,
Ona jemu též,
Všichni říkali, že ji nemiluje,
Ona doufala že je to lež…

Ptáš se kdo je ta dívka?

Ta co čekala na kapku naděje?

Ta co milovala jen tebe?

Byla jsem to já…