Nezamilovaná

Ledová královna, nehybná a mrazivá,
víš, a přitom tak hoří,
jak můžeš vědět co prožívá,
když každej den se pohřbívá,
do dalekých moří
a každý ráno zas vynoří.

Ledová královna s jiskrou ztracenou,
do nikoho nezblázněná,
nerada hrajíc na věty i na mlčenou,
jen na ta slova básněná.

Možná divná, když srdce nepuká,
zamilování nezná
a to tak zběsile buší, ťuká,
co pro něj znamená láska bezmezná?

Co když se zamilovat neumí,
nezapálí modřínový les,
v tůni tiše vyšumí,
rozplyne se v kapradí mez.

Co když vážně ne,
ledová královna,
když neumím být sama,
ani s někým..