Anotace: ...
Jejku, to je tak strašně krásný... nechala jsem se zcela unést, pohltit... až mne polil drobný mráz po těle. To už se hodně dlouho nestalo. ST! je zde tak strašně málo...
18.08.2010 11:34:00 | NikitaNikaT.
Má lásko, představo mé touhy
mé zosobnění všech mých negací
stále mne doháníš a pak tvář odvracíš
od svitu k ztěmnění, jak celý život dlouhý...
23.07.2010 12:19:00 | šuměnka
báseň je vážně krásná, ale co se ti tady na tomhle břehu pořád nelíbí, že se zase chystáš na ten druhý ?
25.06.2010 14:49:00 | Markéta Hl.
smutné ale nádherné..nemám ani slov ST!!!
22.06.2010 20:29:00 | xoxoxo
Mám tam jeden překlep - tak mi to odpusť...
22.06.2010 18:05:00 | ROMAN LOHNERT
Je pravda, že Smrt se našim starostem pozemským směje, protože Jí neujdeme - nemám to téma ani jednou, ani dvakrát, či vícekrát vůbec rád. I když blbě, radši bych ještě chvilku žil. Vadí - to je málo, to je čaj, jinak naplno: sere mnš spousta věcí, jak léta jdou ještě jich přibývá a leccos už nedostanu ani v cukrárně, protože už se nechci nechat obelstít a taková je i láska, že Ti očůrá boty a ještě chce odezvu - a když Jseš čirou náhodou rovnej jak dub, Jsi v prdeli, protože tento Svět plnej prasáren Ti vonět nemůže. Přesto ale je spousta věcí, kvůli kterým je dobré přivřít kapku oči. Že u toho náhodou třeba spadne slza, nevadí. Možná propálí kus poplivaného chodníku, protože na něj mladí plivou bezmyšlenkovitě žvýkačky. Ještě je nic nebolí, peníze od rodičů vystřelí za blbosti, jen se fotře postarej, když sis mně udělal... To je nářez... Ta báseň je samozřejmě dobrá, i když jsme každej úplně jinde. Čau Pavle***st
22.06.2010 18:02:00 | ROMAN LOHNERT