Bohyně pomsty

. . .

Vítej mistře vulgarisme!
a slyš tu trefnou ironii.
Pro Tebe jen výsměch zbyl,
když plkáš mi teď o linii.

(To by člověk vážně blil)

Vyslovit Tvé jméno
- tak nechutně se vzpomíná.
Proč tipuješ,
že kůň už se nevzpíná...?

Netušíš
Nevnímáš
Nevidíš
Nepřiznáš!!

Zaslepený pokrytectvím...
Odpuštění - myslel sis?
Nevratné je kalné dětství,
jsem dávno Tvojí Nemésis!

. . .