Bohužel mí rodiče.

Pomlouváte se, jeden druhého.
Láska jestli ve Vás byla,
už asi dávno vyprchala.
Snad všedností dní, časem,
anebo tím, že ve vás nikdy nebyla?!
Není vidět. Lásku a radost dvou lidí,
kteří se vzali..

Slyšet jsou jen nadávky,
řev a věčné války ve vašich tělech.
Máte dvě děti, možná je milujete.
Ale způsob jakým to dáváte najevo, mluví o opaku.

Někdy je mi Vás líto.
A je mi líto, že jsem Váš výtvor.
A je mi líto těch vašich slov,
že si mám zařídit lepší život.