Dech ženy

Dech ženy


Jak na podnosu, na řase nese rosu
křehkosti.
Točí a víří éterem.
Věčnost okamžení, kde je a zas již není
vždy nové poblouznění.

Stojí a mlčí
upřeně hledí
do očí.

Jak z mořské pěny
tvořené tělo ženy
se poddává.

Čí je to dech?
Jak z horských vodopádů
má nad kamenem vládu
dech ženy.