Návrat

Návrat na známé místo
mezi známé lidi,
však opuštěna víc,
než čekat se dalo.

Návrat na známé místo.
Co mé oči vidí?
Já nevím nic...
Co se stalo?

Samé známé tváře,
opět mezi svými.
Nikdo mě nepozná,
sedím na okraji.

Ani slunce záře
nepronikne zlými
mraky - mysl zlá
těch, co mě ignorují.

Sedím sama, bez soucitu
s ignorací všude kolem,
ostatní hovoří.
Neví, že tu jsem?

Sedím sama, všichni jsou tu.
Sedím sama se svým bolem...
Vždyť však nic nehoří
a já tu ani nejsem...

Těším se na odchod, odlítám,
čekám jen na slunce záři.

Tak tě tu tedy vítám
mé drahé 1. září.