O samotě s větrem

O samotě s větrem

Do sítí chytám
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...
Autor TedelyBear, 11.09.2010
Přečteno 327x
Tipy 23
Poslední tipující: Bíša, Mbonita, Psavec, Myrja, Gabrielle, Vanilková Ninja, Květka Š., komantytapel, Casssidy, Monicckaa, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

překrásná báseň,moc mě oslovila,st

11.09.2010 23:23:00 | Vanilková Ninja

líbí

ráda Tě čtu....ST

11.09.2010 21:51:00 | Monicckaa

líbí

ddneska píšeš o větru a o tmě se světlem..ať se stalo v Tvém životě cokoliv, jsem ráda, že se to stalo. obě básničky jsou božsky napsané... !!§ ST!

11.09.2010 21:49:00 | Veronika.P

líbí

miloučké

11.09.2010 21:45:00 | Krpi Nika

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel