Do neznáma
Ty jsou tak malé a rozechvělé,
jak štěňátko co vyráží na průzkumy,
ještě tolik roztomilé, nedospělé,
legračně batolí se a moc a moc to umí!
Na jazýčku ve sladkých mlsotách
naposled vychutnává mlíčka,
pěkné teploučko má v bříšku,
pak za packu bere bratříčka,
v neohrabanosti i nejistotách,
na první cestu z pelíšku.
Jiné zas tolik sebejisté a rázné,
jak tygr co na úlovek míří,
svůj široký jazyk cíleně vyplázne,
že zvěř být nestihne ani na talíři.
Pak jsou tu ty nejkrásnější,
podupávajících ve dřevech parketů,
jen vytančit všechny trámky
v časech volných vzletů,
jenže pokud se nepletu,
někdy taky
život má i stinné stránky,
roztrhnou se hvězdné plejády,
ve kterém následují pak
z těch výšek nepředvídatelné pády…
to už tak prostě bývá,
kreslí ďolíčky úsměvů,
nebo slzami tvář omývá,
někdy studí, jindy žhne,
vzrušení a záchvěvů
tak rozmanitá panoráma
krůčků každého dne,
každý vede jinam,
ale všechny,
všechny vedou do neznáma…
Přečteno 242x
Tipy 16
Poslední tipující: Gabrielle, malá slečna, labuť, Petbab, Květka Š., Psavec, Agniezka, CULIKATÁ, Tomáš Přidal, ...
Komentáře (1)
Komentujících (1)