Podvědomí

Podvědomí,
ten šuplík zapomnění,
skříňka zavřená.
Komnata zamčená.

Klíček od ní každý někde má,
někdo v láhvi, co je bezedná,
jiný zase osamělé chvíle,
vstoupit do ní není vždycky milé.

Tvář má jako opuštěný byt,
kde by se mohl člověk udusit,
tak stačí občas setřít prach,
utřít stíny na víčkách,
aby klíč zas v kapse uložený byl,
vstoupit do něj se člověk neděsil.