Z třínulky jsi upekla, tři jedničky dostaneš, s hvězdičkama: 1*1*1* :o))
03.11.2010 18:23:00 | poustevník Jirka
Kamenné stavíš základy,
to cítím ze slov dechu...
...a domek střechou pokryješ
snad ze zlatého plechu...
01.11.2010 21:56:00 | Špáďa
Mám z tebe radost… člověk když opravdu něco chce, musí někdy překročit i svůj stín. Jsem šťastný, že se ti to daří…
30.10.2010 19:47:00 | kouzelníček
Panečku, to je vyznání-sebe i tebe zkoumání.
Krása.
Obzláště pak z pasáže o hlíně jásám.
Kmitočte nezměřitelný,vytesávám Ti z vůně této chvíle poklonu.
Řasy v záklonu,tíze dojmu stěží odolají.
:-)
29.10.2010 22:14:00 | zvířenka
Pevné základy vybudujte a stavte štok za štokem :-) Nádherné, něžné verše plné lásky. ST,ST..
15.10.2010 11:02:00 | Tamara
jemná a neobyčejná chvíle v obyčejném dni...dvě dlaně vedoucí od srdce na nárožním kameni..se dotkly..a vystavěly chrám...lásce
14.10.2010 20:42:00 | Taog
četla jsem něco moc krásného, a ještě to ve mně zní..jsi slunce a já..taju jako sníh, jak jsi úžasná v každém momentu, v každém slovu..celá, a já budu Ti to opakovat,stále a znovu..ST!
14.10.2010 10:08:00 | Agniezka
Gabkin to vystihl!
To ustrnutí
Já dala sto a dala bych i víc
tys popsala to své i mojí chutí
tys bytost, kterou odlesk světla tvoří
tys křehká pavučina silných vláken v hoři
tys síla plamene a světlo bílých svic
tys srna v lásce paseky jeleních dvořic...
12.10.2010 13:18:00 | šuměnka
Jako bys mávla kouzelným proutkem,napsalas to moc hezky s citem a láskou.
10.10.2010 22:47:00 | carodejka
Tvá básenka, slůvka znějí tak oddaně, upřímně a zamilovaně... síla, kterou v sobě máš, ty city, jimž se nic nevyrovná... Tvé já je kouzlem, lékem, nadějí, vírou... láskou, životem a jednou smrtí. ST!!!
10.10.2010 21:02:00 | NikitaNikaT.
Po přečtění tvé básně jsem dostala stejný pocit, jaký je vyjádřen v komentu pode mnou...Slova v tomto případě ničí... Nechala jsem se tebou ozářit. Díky :-) ST
09.10.2010 15:40:00 | Isobel
Krásné stavění!
Taky znám, kameny do základů, stavím dům.
V noci bdím, a jsem upatlaný od hlíny.
Jak dlouho ještě.
Budem stavět.
Sny...
08.10.2010 23:09:00 | Paulín
Zaujalo mě to tvé putování
láskou.
Alespoň nezabloudíš-
jdeš za jejím voláním.
08.10.2010 22:57:00 | s.e.n
Jseš kalamita, zaplavíš každý kout přísností svých morálních obručí, jen ty víš, kolik napřažených ztroskotalo náručí
08.10.2010 22:29:00 | Kars
ne jsi nepředstavitelsky úžasně dokonalý zdroj,.. času i prostoru, vzdoruješ a zahlcuješ a já miluju tvojí lásku.. a tvoje pohledy kamkoli..
08.10.2010 21:02:00 | zelená víla
Moc pěkné!
Učíme se stále.Důležité je udělat pevné základy,pak to jde samo!:-)
08.10.2010 11:14:00 | modrá...
no..tady se to nějak rozjelo s těmi pochutinami..to asi, že je Tvá poezie taková lahůdka..štěstí, že se po tom nepřibírá :)))
08.10.2010 08:12:00 | Hazentla
Baštím banán s čkokoládou
jako odpolední desert
a sypu madlemi
Teď začnu sypat si
za víčka
Tvé střípky básnění
A vychutnávát je
Jako lahodný okamžik
08.10.2010 07:07:00 | labuť
pozorní i nároční,
dnem hraví,
nocí mazliví.
zamilovaní.
muž a žena.
pár čistoty, lásky a, zpráva všem, jistoty.
08.10.2010 01:15:00 | chodecr
Jsi most přes řeku s čokoládou
lahodnou ódou
šumící
stálicí plachých doteků
sochařkou květin
víc než kdy předtím
můžeš jen tak
do oblak se vznést
volným pádem
růst a kvést
ST!
07.10.2010 22:45:00 | hašlerka
Kdo hledá, najde..:) krása za St, jako vždy..:)
07.10.2010 22:08:00 | Klementine
A pořádně to pospojuj cementem lásky ;-)
07.10.2010 22:01:00 | Chancer