V stylové kavárně

V stylové kavárně
na rohu ulice
sedím a přemýšlím
ozářen Měsícem

Dopíjím zbylý sekt
hodiny – tik, tak, tik, tak -
pak na mne dopadl
čísi smutný zrak

Seděla sama
s dlaněmi v klíně
předemnou v rohu

Nesmělými posunky
a – zcela nevině
ptala se, zda mohu…

Sladkými polibky
k sobě dál zve mne
v peřiny černé
rudé a temné

Vášnivé vzdechy
toužebně znějí tmou
až s východem slunce
možná ustanou

Nastalo poledne
Únavou horké doby
padly jsme zcela -

a chvíli po jedné
upíři zuby
zatla do mého těla…