Siluety surové reality

Jde sametovou ulicí
a nemyslí na krev pod
svými chodidly.
A je to trocha rozlitého
tajemství,
když reklamní vůz
po ránu zvoní umíráček.

Nade mnou mrtvé
pastýřky hvězd
s těly, jež voní
probděnou nocí.
Dívají se stovkami
kočičích očí
do zavřených výkladů
převoznictví.
A do ticha
problikává
srdeční metronom.

Muž, jenž včera rozsypával
parte po schodech chrámu
je mrtev.
Nikdo z jeho synů
nesebral ze země
jeho smutek.
Rozdělej závěsy.
Stojí za nimi batalion
krvavých sluncí.