Smutná slečna
Smutná slečna
co má slzy na tváři.
Snad žal zmizí v nekonečnu,
oči se ji rozzáří.
Jen se koukni do přírody,
též tu smutek panuje.
Sysel přehnal svoje hody,
je mu špatně, běduje.
Ani šnek se neraduje,
ztěžka zdolal kopeček.
Pak mu čísi noha psuje,
jeho skvělý domeček.
Žabák přišel o svou paní,
užovka se poměla.
Těžko ho ta ztráta raní,
když se další styděla.
Příkladů mám mnohem více,
nemluvil jsem zbytečně.
Něžně líbám její líce,
což je skvělé, skutečně.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Smutní jsme pořád někdo, ale je zapotřebí lidí, co ty chmury zaženou, jako ty ;-)
22.10.2010 21:04:00 | Chancer
Smutná slečna. Smutný pán
kolem letí hejna vran
oni parkem k sobě kráčí
oběma líc slzy smáčí
když v míjení pohled střetnou
jeho mysl: "tuhle pěknou
slečnu chtěl bych mít"
U ní zase, jak je zvykem, promluví jen cit:
"toho pána něco trápí
zas mu jedna svoje drápy
v srdce zasadila asi
chtěla bych mu hladit vlasy"
Míjejí se beze mluvy
nad hlavami letí žluvy
každý jde si cestou svojí
Takhle život totiž stojí...
22.10.2010 09:26:00 | šuměnka
Mám tě tady ráda psavče,umíš rozesmát až břicho bolí,ale umíš také pohladit.St
22.10.2010 09:01:00 | Vanilková Ninja
Psavečku, Tvá básenka je skutečně ze života... a ... potěšila. Jsou starosti a bolesti, někdy déle, ondy zmizí za krátko... však jisté věci bolí až moc. ST! za Tvé dílko.
22.10.2010 07:06:00 | NikitaNikaT.
st
21.10.2010 22:32:00 | Bananky v čokolade