od dlažby...
od dlažby...
ty šipka já drak
z gnómonů
vydlážděni
v mozaice
struktury bloků
jež přesně
a bez mezer
vyplňují prostor
ve vzájemné shodě
spárovaní
ve zlatém řezu
mezi dvěma formami
dokonalosti elementů
uspořádáné soli
a neuspořádáného skla
překrývající se
v kaskádách
na terase altánu
sestaveného z veslic
letitých dubů
plujícím
daleko od hranic
a my dva
procházíme
ruku v ruce
mezi sloupovím
ve smyslných rozpravách
řízeni sextanty pocitů…
dřív jsem měřil stíny
ale teď jsem pro tebe
proměřil oblohu
dřív jsem se neodtrhnul
myslí z hlíny
ale teď pro tebe
prosívám nebe…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Někde jsem slyšela,že na tyto rýmy nejde nic hezké napsat,ale toto je nejkrásněkší tebe nebe,co jsem kdy četla...zkrátka to vzal mistr Básník do rukou...:)
25.11.2010 20:08:00 | střelkyně1
Myslím že krásněji to napsat už nelze.
dřív jsem měřil stíny
ale teď jsem pro tebe
proměřil oblohu
dřív jsem se neodtrhnul
myslí z hlíny
ale teď pro tebe
prosívám nebe…
25.11.2010 00:21:00 | carodejka
Procházím se po paprscích svítání
jak balerína v cestě do oblak
každý krok risk i napětí,
/ však čeká tam prý drak /
a moje ztetovaná dračice mě k němu vleče
a vůbec nečeká, že by jí zachránil
a vůbec nedoufá v nějaká objetí
jen nese pergamen svou krví podepsán
/ to aby si ho přečet´/
že kdykoli je u ní v hvězdách zván...
19.11.2010 08:39:00 | šuměnka