"V soudku něžných hrátek
toulám se po hřebenech myšlenek
pro tebe, pro mne, pro vás
Pro tebe a proti smutku
mé toulky po nitkách vlastní duše
když míjím smutné oči kolemjdoucích
pohled do slunečních paprsků
do dlaní nasypat úsměvná svítání ..."
(výběr z anotací jedné autorky; neřekl bych, že se opakuje a když, tak hezky)
"Ve své podstatě to tak je,
za všechno může chemie!"
10.12.2010 23:20:00 | Zasr. romantik
Krásně uklidňující.
Jako pohlazení.
Jen zavžít oči a přivonět.
08.12.2010 11:32:00 | Viktorie Zvalová
Jak labuťí pírko ,se vznášela tato báseň na hladině niterních cest.Nechal jsem se ním nést.Radost i smutek na mě dýchnul,díky za tyto pohledy.
03.12.2010 06:48:00 | Danger
tak hoří kůže, jíž se láska dotkla
tak hoří v moři červánkový kruh,
je mocný kmen, jejž čas nevykotlá
a tlukot srdce není bez zásluh
***
Jiří senior
30.11.2010 14:03:00 | j.c.
Labutěnko... nádherné dílko, heboučké, jemnoučké, citlivé a hloubavé... jako samotná pírka labutí. ST!!!***
26.11.2010 22:55:00 | NikitaNikaT.
Toulka, hřeben, myšlenka..
A co takhle, cesta, kaňon, úsudek? A nebo, vandr, rovina, vědění? Chápu, není to ončo. Štěstí nechodí po horách, ale.. víme, že?
25.11.2010 16:10:00 | Sleepwalker
Mořské vlnky stříbropěnné
ve vláscích labuťky zkamenělé
to je dárek, jež zbyl z dovolené
ST
25.11.2010 12:59:00 | Kars
Poslouchám Tvé vzpomínky, v melodii se mění
jsou jako přání splněná, jako zhmotněné snění,
hladí mě zlehka po tváři dotekem čisté něhy,
tvé vzpomínky jsou vonící jak letní kuropění... :o)
25.11.2010 12:07:00 | Cecilka
Poslouchám Tvé vzpomínky ze srdečního tepu
jsou jako tichá vyznání / a já se jemně klepu
jsou jako Rajská zahrada / jak ohlazení hran
Tvé vzpomínky jsou pokrmem, co rána jídám z rán...
25.11.2010 08:46:00 | šuměnka