to není jen o těch slovech (byť je vybíráš a skládáš skvostně), není to jen o té formě (přestože jsi vypsanej do bristknosti)... to se dá naučit/napodobit (nemyslím kopírovat)... to je o tom duchu, tohle napsat, o stavu... ten je záviděníhodnej... jak ho získat?
21.12.2010 09:26:00 | drsnosrstej kokršpaněl
tak to je to nejlepčí zasklení na svjetě!!:-) hlavně pozor na meziskelní rámeček,je to potvora,aby Vám nenadělal paseku:-))a budeš-li sklem vrstveným,pak se můžeš tříštit o vnady...no jéje...!
01.12.2010 00:58:00 | zvířenka
Velmi dobrý text,nejvíc mne oslovuje ten příběh,který je podán tak na první dojem nesourodě,ale v konečné fázi čtivě a pohlcujícím způsobem.
Měco jako neovodobé báje o bohyních a hrdinech.
30.11.2010 14:09:00 | mademoiselle secret
Hovory s vodou bývají náročné i snadné
Kdo to rozsoudí?
A kdo nakonec to zvládne?
Jedině ochutnávač
/ sommelier vod a povodí /
Co s vznešeností olízne i pláč…
30.11.2010 13:11:00 | šuměnka
Mám ráda Tvoje básně ač je moc nestíhám,protože jsou tak zvláštní a mjí spoustu vrstev,musí se číst víckrát a přemýšlet u nich,nad nimi a o nich a to je krásné...díky
30.11.2010 11:15:00 | la loba
Originální pojetí, hodně originální. A spousta zajímavých myšlenek, možná by stálo za to se k některým někdy vrátit. Jako matematika mne zaujala myšlenka, že jedna a jedna se nemusí rovnat dvěma. Nesmyslné, ale... máš pravdu. Děkuji za hezké počtení.
30.11.2010 10:50:00 | Zelená okurka