život v přítomnosti

zapomínám věci minulé
ty co mi byly nemilé
nemyslím na věci budoucí
ikdyby byly slast nesoucí

užívám si co ted se děje
a klaun se opět směje
z tý komedie co kolem něho
řikám bye bye jakkákoliv něho

rezignoval sem na vztahy
ted už myslím na noční tahy
jak si zmatlat hlavu svojí
tohle se o dost lépe hojí

než na psychice rány
vím to už mi byly dány
však vždycky sem se srovnal
potom co jinak sem konal

však už nechci se k tomu vracet
a pak celý noci při hojení zvracet
proto si radši je nezpůsobím
bude to boj to dobře vím