Grimasa šťastné ženy

Tyhle vánoce mě docela bolí
Všechny události tohohle roku
Před zrcadlem zkouším grimasu šťastné ženy,
co bude stát po tvém boku
Otevřená přetvářce
Přijímající milosrdné dary
Vděčná za pocit chvilkového bezpečí
Patřící do rodiny
Na jediný večer
Opilá, rozjařená, tančící...

Tenhle rok nemůžu, promiň
Má duše je zaplavená smutkem
Přetvářka mě ještě víc zraňuje
Něco tam uvnitř mě s tím vším bojuje
Něco podlehlo rezignaci
Ale i ta dá práci
A já prostě nemám sílu
v tomhle období nemoci
Víš, jaké příznaky má
Jsem unavená
Strašně unavená
lidmi, co se přetvařují
Nedokážu se jim podvolit,
když mí blízcí jsou daleko odsud
a já k nim nemůžu jít
Pár z nich teď leží v nemocnici
A ani nevědí, jaký den je dnes
Kéž bych tak měla dost síly
štěstí do jejich srdcí vnést
Jak mám však dát, co sama nemám?
Cítím se bezbranná a ošizená
Cítím se v pasti
Bolestí hozená do propasti
Vláčená po ostrých kamenech
Tělo na kusy, duše na kusy
Jen úsměv na mých rtech
řekne ti, že to všechno chápu
Takový prostě život je
Zatímco já se marně na povrch sápu
a nezbývá mi žádná naděje,
někdo jiný mou prohrou slaví
Někdo jiný vítězí
Život ve spravedlnosti nevězí
Život je jen o přijetí role
Ještě jednou zkusím si grimasu šťastné ženy
a pak...
Pak jsem jen tvoje...