Pohled barev

V černé nahlédl
do tmy za
vlastními víčky

V modré vykoupal
své hříchy
a unavené myšlenky

V bílé se zasnoubil
s vyšívanými pannami,
které ho popichovaly
jehlami ve svých očích

V červené vzdával
úctu paní Rot,
která krvácela, aby žila,
červeně měla dost
a růže musely také rudnout

V žluté se stal truhlíkem
z písku, v kterém rostly
pouštní rostlinky,
žadonící o polibek vláhy

jeho zlaté ruce
vyčnívaly jako
antropomorfní připomínka
jeho minulosti, jakožto
živé bytosti.....

...jeho ruce, ty samy
o sobě byly laskavé...

kdyby se neviděl v barvách
možná by přece jenom
mohl být dokonalý člověk

to ale není
nikdo, kdo dýchá
a mluví....

....třeba i jazyky
všech národů.....

protože NIC není dokonalé
a VŠECHNO je to o pohledu

...v barvách...

a všichni se vybarvujeme po svém