Černé zebry

A komín na mě hleděl,
vymalován pestrobarevnou šedí,
v područí skleněných zeber,
černějších než káva,
tak křehkých - stačí dýchnout
a rozletí se v cáry kouře,
který se vznese komínem,
a bude mi vracet
namrzlými okenními tabulkami
všechno to
co mi uniká…