prstencová...
prstencová...
na kárované zebře
mezi deštníky promenády
v koželužné kamizole
s papírovou helmicí
bidlem proti bouřkám
pár ulovenými blesky
zavěšenými na prstenci
z Jupiterra
a ledabyle lámu hroty
dychtivých pohledů
lázeňských hostů
jako by se dívali
na třírohého jesetera
když tu náhle
jsem se zasekl
do slabin
a rubínové želé
mi zalilo bělmo zraku…
Ona se prostě nedala
přehlédnout....
tančila na štokrleti u nábřeží
v čokoládové kšiltovce
kolem ní postávali slavíci
s partiturou na stoncích kopretin
pějící ódy z listů
a s úsměvem rozdávala
dámám i pánům
poletující oplatkové klobouky
na provázku...
vyhrknul jsem
možná trochu zbrkle
slečno nechtěla by jste
místo pokrývek
pouštět vajíčka
z duhovníkového mostu?
pak bychom utřeli pár ryb
zaházíme si s cibulkami
do podkoleních jamek
jen tak se zavázanýma očima
vytlučem suky z planěk
a pomalujem hvězdy
než je lampář vycídí
a ránem pozhasíná...
začala pršet smíchem
mě v uších zazvonily podkovy
pod nohama se prolomila touha
a poetičtí ptáci uvnitř
začali kloktat tak
že jsem se zbarvil citem
jako hypermangan...
víte že
vaše inspirativní kotníky
planou jako louče
ozařující klikaté obrazce
v sarawacké síni
labyrintu pradávných jeskyní
jestli dovolíte
trochu tomu rozumím
jsem teoretický znalec
na luštění klínového písma...
očima jí prosvitla
smaragdová marakata
inu můžeme to zkusit
ale pozor
říkají mi Gemmy Danger
zářivě nebezpečná...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
jsem teoretický znalec
na luštění klínového písma...
ultimátní pasáž!! ST!
21.01.2011 23:25:00 | dream in emptiness
pokračuji v jízdě tvými nádhernými seriemi
čokoládovou kšiltovku smekám a klaním se k zemi
ST!
21.01.2011 19:27:00 | hašlerka
T a n č i l a jsem
na štokrleti nábřežím
chytala duhu lasem
a všebarevné mořské koníky
pak dětem zapřahala k otěžím
aby je provezli náměstím magiky…
A On se pohupoval nedaleko!
/ zas lámal hroty pohledů
zas měl svou potištěnou helmici /
Zvedl se. V písečných botách klidně prošel řekou
aby mi dokázal „já tohle dovedu“…
Pak z kapsy vytáhl svůj papír balící
a na něm rozběhl se živý hologram;
tam žena letěla
a masku konkubíny měla na lících
a tělo z čokolády, která řeku tvořila
na ní plul muž, co břicho měl jak prám
pak celá scenérie zmatněla
by zjitřila se v jiném zobrazení
na poli rýžovém notová osa klíčila
a vprostřed pyramidy kovového ticha
se na opasku v obrazci koloběh zase změnil
rozkvetlé květy k nebi rozkoš její dýchá
v tom labyrintu slovní žvýkavosti
začala pršet smíchem
do modré trávy, do fialových cikád
do pikrogramů
do hvězdné vábivosti…
A v tomhle okamžiku složil lodičku
Poslal ji někam do nebes
Pak zavázal mi oči, by v nedalekém chrámu
s citem pro písmo klínové
se zhostil
úlohy znalce, jenž naladil svou vábničku
…všech nekonečných zbarvení, co rozmícháme dnes
v paletě nebezpečně váhové…
21.01.2011 13:40:00 | šuměnka
v mezihře dotančila
čokoládovou čepici sundala
rozhodila své nádherné kadeře
usmála se
a já se zabarvil...citem Hmmmm...krása ST
21.01.2011 12:34:00 | Tanzania