..o smyslech..
..o smyslech..
Anotace: a nejen o nich / jeden ze vzkazů, který by bylo škoda vytratit...
Sbírka: ..splétání pramenů..
Jak daleké a rozsáhlé jsou moje břehy
Neodhadnu ni bouře a koho se kdy zhostí
Snad jenom fáze měsíce jsou přeplněním něhy
A příkopy či sopky podmořské v své síle
se nacházejí u Bermudských bodů
Útesy mívám divně zarputilé
A s dechem větrným i nebezpečnou vodu
Ale jsou chvíle pak;
kdy sedím. A vnímám téměř smysly všemi
kdy pohled můj je víc než otevřený
kdy sluch je citlivý pro jemné vibrace
kdy hmat chce dostávat a taky navracet
kdy vůně kolem dostávají intenzitu stonásobné výše
kdy chuť mě obchází burácivě i tiše
kdy smysl šestý sedmý vyjede jak vlak
pak vlny na vodě i ve vzduchu jsou volné jako pták
jemuž se v křídlech odráží nebe i moře s áriemi…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Když jsem si přečetla tvoji báseň zněly mi ty krásné verše, jako rozbouřené moře, které se časem utiší.
21.01.2011 21:30:00 | carodejka
Neznám své hlubiny a jejich záludnosti
Jak daleké a rozsáhlé jsou moje břehy
Neodhadnu ni bouře a koho se kdy zhostí
Snad jenom fáze měsíce jsou přeplněním něhy
A příkopy či sopky podmořské v své síle
se nacházejí u Bermudských bodů
Útesy mívám divně zarputilé
A s dechem větrným i nebezpečnou vodu...
Moc hezké....S.T.
21.01.2011 19:43:00 | ZILA78
Hmmmm...jen tiše naslouchat
jen tiše snít
dobré víno pít
a všechno krásný
do nitra sebe vzít ST
21.01.2011 12:06:00 | Tanzania
Kdo dokázal toto vytvořit, zná svoje "hlubiny" víc než dobře :)
Nádherné, strhující čtení!
21.01.2011 11:55:00 | Jiparo
To j.c.
tak tomu se drahý Jiří, říká jen reálný pesimismus!
a možná stačilo by, oživit si rytmus ;)
21.01.2011 09:44:00 | šuměnka
Kdy zmatní flitry na blýskavém saku…?
až pohledu se do neznáma zachce stáčet
až sluchu milý příjde skřehot vran
až hmatu zajde cit po úderu mačet
až vůni moře zastíní kormorán
až chuť znát bude trpkost nedozrálých plodů
pak smysl šestý zavede tě do průvodu
v kolejích řádně zaběhnutých vlaků
***
Jiří
21.01.2011 09:39:00 | j.c.
rozlehlá jsi
v těch vzácných okamžicích
zpomaleného uvnitřnění
kdy srdce všech
zlatými paprsky se rozsvítí
ty spojují se v jeden
už víš že není nebytí
a všechny vlny
na haldině oceánů
i ty velké řvoucí
po nebi lačnící
jsou stejně slané
jako Ty co hladí po mých kotnících
a za klidného dne
vše v jednotu se spojí
hladina uléhá
by měsíčním zrcadlem
se stala
hvězdy se nad tou krásou uzarděly
a Tvá duše..rozlehlá
se rozplyne s láskou ve svěm nepříteli
21.01.2011 09:04:00 | Noc17