Chlapec a tajemný svět

V měsíční záři chlapec do lesa vchází,
v té tmě se lesem se svím pse prochází,

Tu náhle ze země vyšlehne jakýsi blesk,
byla to rána až připomínala velký třesk.

Blesk zmizel po něm jen velká jáma,
a v té díře byla krásná elfská dáma,

A sní v té jámě bylo zvíře.
„Drak!“ To bylo k nevíře.

Pomyslel si co dalšího by mohlo přijít,
trpaslíci nebo upíři co nám krev budou pít.

Poté se elfka probudila jeho ménem ho oslovila,
chlapec zůstal stát zaskočený,
říkal jsi jakto že toho o něm tolik ví.

Potom mu vše elfka vysvětlila,
chlapce tím vším horně zaskočila.

Řekla mu že to on je vyvolený,
a že má do jejich světa přinést mír,

Jejich svět ohrožuje prý jakási temná síla,
co pobila už spousta měst a sídla.

„Půjdeš se mnou a pomůžeš nám?“
Chlapec se nadechl a řekl „Půjdu a rád“.

A tak začal příběh o chlapcovi,
a jedné podivné zemi.