no .. neumím skvěle reagovat, leč to není podstatný..
v krušných horách, mám x míst nádherných
a jeden dům, chatu či co
jezdím tam s mojí kamarádkou
dlouho
plánujeme si, že ji jednou koupíme
vkrádáme se na její zahradu a sníme reálně
odkrýváme její kouzla , co nejsou v její dokonalosti vidět
jen se válet na té zelené trávě, co tam na jaře je
a snít...
není na prodej
ale my ji už dávno máme
krupičkami těch snů reálných
připomněl jsi mi ty chvíle té ledabylé krásy.. díky
31.01.2011 23:45:00 | zelená víla
S e d ě l a
jsem v koruně stromu
a poslouchala listů šumění
na nebi utíkala gazela
/ snad před úderem hromu
když blesk si na ni zuby vycenil /
a on se klidně honil za žluťáskem
jenž uletěl mu do mé náruče
Zastavil !
Měl kotvu v hrudi, čelo přeplé páskem
Přemýšlel
kam mžitky očí zatluče
kam železo by odložil
jak cherubín, jak archanděl…
Přemýšlel o čase
/ i já jsem přemýšlela /
Dva, co se vlastně neznali
jen spojila je náhoda, místo a děj
v životním atlase
ta jedna malá bezvýznamná cela
co zaúpěla vytím šakalím;
…už nikam nespěchej…
Vzduch nasytil se křišťálem
A pusto prázdno zbylo po bolesti
A do rýh stromů obtiskla se zem
a větvě rozcáply se do neřestí
nad poloprázdným hledištěm…
Konečně vzhlédl vzhůru
/ a teprv si mě všim´ /
pak jemně prstem poodhrnul kůru
strom zlehka pod ní pohladil
/ má vlastní kůže zvrásnila se jako v čase zim /
Vždyť bez doteku našel sobě cíl!
A pak mi z očí přečetl můj vzkaz;
…než aby vypršel nám čas
tak hrnci jen dno sdrátujeme, chceš?
On na oplátku dal mi květy ze dlaní
se slovy; „tohle sobě střež“
..a já už věděla, že aspoň na chvíli mne ochrání..
27.01.2011 15:16:00 | šuměnka
vyhřívám se
kámen už skoro pálí
i cvrček docvrkal
je příliš horko
po polednách u božích muk
vedle mě dopadla kapka
nikde žádný stín
spadla z Tvého čela
nechápu
že Ti je nikdo neotírá
lekám se vlastní myšlenky
a mizím mezi kamením
s vytrvalostí lásky Tě pozoruji v dopadajícím světle
jsi
básník
dívám se daleko až za mandarinkové ploty
jsem tiše vděčná
za sruby
a budoucí životy
-------------------
krásná báseň voní
24.01.2011 20:59:00 | Noc17
jak ďáblík bahenní vyrůstám
palce u noh ve vodě
hlavu v oblacích
ve vlasech vůni vřesu
k nepochopení stulená v květu
kdosi jdoucí kolem
zaťukal mi na listy
a hle
rozkvétám
nesměle
v podivným světě
zapomenutých barevných deštníků
ostřicových nožíků
pavučinových punčoch
co si oblékám tak ráda
špičkou své tulácké hole
se mi opřel
těsně u srdce
až začalo bušit
rychleji než
Pendolíno jedoucí
ach
..že bych si spletla roční období
protože jaro do slatin přichází
nějak později..
mnohem později..
24.01.2011 15:05:00 | Mbonita
Krásná ST!:)
24.01.2011 10:24:00 | xoxoxo