Jak je to se slovy...

Verše, které rozbrečí
i ty největší tyrany,
jsou bezesporu všední,
psané od srdce, a s
velkým cítěním pro slovo.

Je v nich poukázáno
na lásku a zdraví
v mnoha obměnách
a duši, kterou
má každý jinou.

Přesto krásný projev
za přítomnosti toho,
komu je věnován
s přehledem dojme.

S krásnými slovy,
kterými mluvíme
k tomu, koho si ceníme
to prostě bez slz nejde.

Někdy to nejsou slzy,
i když ve většině
případech ano,
a někdy jsou jenom
na krajíčku.

...a i to je známka umění
hýbat s emocemi druhého...