Zmatená
Zmatená
Anotace: Potácím se na hranici zoufalství a touhy, musím se ptát: Proč život je dlouhý? Tak zmatený jako já snad nikdo není, nejde mi zastavit to hloupé snění o troše lásky a pár šťastných chvílích o mracích černých, o koních bílých... Vážně začínám šílet!
Sbírka: Postupem času...
Ač si to nepřiznám, ač si to nepřipouštím,
Jdu cestou trnitou, jdu temným houštím
Za trochu lásky i na světa kraj
Kde tiše borový zavání háj.
Svěřím se básníkům, všem jejich hrobům,
Přečtu si epitaf, pak vzhlédnu k bohům.
Pro trochu citu, pro milá slova,
Nechci se ohlížet, chci začít znova!
Poprosím nebe o kousek radosti,
Z trnitých keřů srdce se vyprostí.
Přestane krvácet, rány se zahojí
Tiše mu pošeptám, ať už se nebojí.
Zoufalá bloudím po celém světě
Zmatek se zrcadlí v jediné větě:
„Dejte mi lásku, ať zas můžu jít,
Chci zažít ten pocit, že můžu ji mít…“
Jdu cestou trnitou, jdu temným houštím
Za trochu lásky i na světa kraj
Kde tiše borový zavání háj.
Svěřím se básníkům, všem jejich hrobům,
Přečtu si epitaf, pak vzhlédnu k bohům.
Pro trochu citu, pro milá slova,
Nechci se ohlížet, chci začít znova!
Poprosím nebe o kousek radosti,
Z trnitých keřů srdce se vyprostí.
Přestane krvácet, rány se zahojí
Tiše mu pošeptám, ať už se nebojí.
Zoufalá bloudím po celém světě
Zmatek se zrcadlí v jediné větě:
„Dejte mi lásku, ať zas můžu jít,
Chci zažít ten pocit, že můžu ji mít…“
Autor wendy.poezie, 12.02.2011
Přečteno 332x
Tipy 5
Poslední tipující: hypertenze, Gabrielle, Květka Š.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.