Dva synové

Dva synové
Ač oba milovali svou matku,
Každý si života nastavil jinou laťku,
Každý si jiné hodnoty cení,
Oba dva se rychle mění,

Jeden jako malý, zvířata měl rád,
S otcem byl velký kamarád,
On jinde kamarády měl,
Svojí cestou šel,

Druhý z domova utíkal,
A s Jumbinem venku lítal,
Ten si spíše rodinný krb cenil,
Bratrovo cestou jít nemínil,

A co z toho vyplývá?
Že byli šťastná rodina,
Avšak smrt je rozdělila,
A syny od otce oddělila,
Jeden se však vrátil

A svoje svědomí kátil…

Druhý stále cestu nezná,
Políbila ho neznámá slečna,
Zmizel snad ze srdce jeho?

Vrať se mezi nás krásná něho..