Rub na líci

Občas postřelí mě luna svým studeným stříbrem.
Tehdy prudký mráz naráz do krve vjede mi.
Pak vidím stíny strachy schouleny
slyším jejich hořké kvílení
a svíjící se červ na zemi
je oproti mně hrozným obrem.

Ten pocit červovivosti
mi nasazuje korunu.
Jak já nenávidím tu lunu!

Jsem spasitelem sám sobě
hořkou nenávistí miluju celej svět
jsem sám, jsem květ na masovym hrobě
a pohromadě jich mam mnohem víc než pět.