uliční...
uliční...
a nevlídná jako buzerplac
tenkrát v kasárnách
kdy jsem si s úsměvem
a hlavou vztyčenou jako kuželka
začal zpívat
když mě brali za vojáka
stavil jsem se u holiče
i když jsem měl
po hodinách pochodů
místo kolen
zadřené tlumiče...
někomu zmrzlo prádlo na šňůře
a čtverce povlečení
tlučou do očí
tak jsem přelezl plot
ouha škrábl jsem se
no alespoň budu mít
čím malovat
a pokreslil je spirálami
na pozadí
obrazu bělostného...
pak jsem se podíval na dům
a napadlo mne
že by tam mohl bydlet kdokoliv
a vlastnit uvnitř
všechny ty spotřebiče
tak jsem na rantl posadil
dva origoš sněhové květináče...
myslíte že by šlo
jen tak zaměnit
život za život
někoho jiného?
něco jako na klidném moři
nechat kormidlovat kohokoliv
tak to radši vezmu za veslo...
nahlédl jsem dovnitř oknem
a v něm ustupovala do dálky
řada identických tváří
jako ilustrace z příručky
o ubíhající perspektivě…
kolik lidí asi zemřelo němých
za všechna ta staletí
kteří se nestali tím kým chtěli
i přesto že to měli v sobě
a frekvenční vlny jen čekaly
na vyladění a možnost
zapojit se...
já vím že to jde
pak už jen stačí dát
kolečkům drajv
ozubení švunk
a rozjiskřit se...
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
M ě l a jsem nohy na stole
A tělo v křesle
zvrácené dozadu..
Má práce byla řehole
neb makala jsem s veslem
na meziplanetární stanici
vesmírných překladů
a plula na frekvenčních vlnách
bych vyladila energii bytí…
Obloha byla opět duší plná!
A všichni vnímaví tuhle skutečnost cítí
A slyší hlasy dávnověku
A prožívají pocity, co byly
/ když nestvoří si zátarasy do obleku
když v koncentraci nesladí si síly… /
Ta řada byla nekonečná!
/ a naháněla posvátnost i strach /
Já dívala se z tepla základny do tváří věčnosti
Do prazvláštního Alter Ega, co vytvořila Dráha mléčná
Do dětských tváří, které pomalu se rozvrásnily v prach
Do bezmocnosti plné bdělosti
Do kmitočtů všech cyklů kompletního děje…
A když se rozblikala dioda
tak musela jsem chtě i nechtě vstát
hodit kód do displeye
/ neb tak se ohlašovala nebeská synoda /
…můj úkol byl poladit vlnění, ať komise si může úřadovat…
28.02.2011 11:23:00 | šuměnka
jsou tam silné pasáže, ale i když někdo neměl příležitost ukázat to.. pořád by měl držet své kormidlo on sám.. :-)
27.02.2011 21:54:00 | zelená víla
myslíte že by šlo
jen tak zaměnit
život za život
někoho jiného?
něco jako na klidném moři
nechat kormidlovat kohokoliv
tak to radši vezmu za veslo...
ST
27.02.2011 09:52:00 | Kapka
...kolik lidí...a já před chvílí rozjela ta kolečka a pane,občas to je drajv!Ale STojí za to:-)
26.02.2011 21:26:00 | Zefi
dnes devět krát jsem byla u tebe hoST
a každá byla krásná, jak Óda na radoST!
26.02.2011 19:10:00 | hašlerka
p.s...snad někdy jindy v jiném čase,jiné dimenzi..ale co je vlastně čas.Píšeš zvláštně záhadně a Tvá slova vtahují,
nutí přemýšlet a stejně je možná ani nepochopím tak správně jak si to cítil..ale dávají prostor vyložit si to po svém a to se mi líbí :))
26.02.2011 14:16:00 | xoxoxo
kolik lidí asi zemřelo němých
za všechna ta staletí
kteří se nestali tím kým chtěli
i přesto že to měli v sobě
a frekvenční vlny jen čekaly
na vyladění a možnost
zapojit se...
tahle část se mi líbí ST!
26.02.2011 14:10:00 | xoxoxo
"kolik lidí asi zemřelo němých
za všechna ta staletí
kteří se nestali tím kým chtěli
i přesto že to měli v sobě
a frekvenční vlny jen čekaly
na vyladění a možnost
zapojit se..."
ST
26.02.2011 13:23:00 | Helena Lovecká