SPASITEL

Temnota tvého pláče
násobeného bolestí ztrát
pěstuješ uvnitř tichého rváče
co chránil tě mnohokrát.

Tvé druhé já
silnější a nebojácné
co přečteného tě má
když šeptá Blázne!

Utápíš se v sebelítosti
a mezi tím
uniká ti podstata věci
živíš své slabosti
jako stín
lapený pták v kleci.

Sám jsi se do žalu okroužkoval
prohloubil ulitu utrpení
sám jsi se na minulost narouboval
uvěřil na pokání.

Vyser se na to
život je lepší
než slzavé plačky
nestojí to za to
neboj vše v tobě se zlepší
pořád nebudou jen samé sračky.

Jednou si na hoře
pak zase dole
se plazíš
jindy oddaný v pokoře
srdce svobodné,holé
neboj…..to také jednou spasíš!!!