LÁSKA UPÍROVA

Tak chladná je má láska,
tak chladná má dlaň je.
Až noc, ta temná kráska
pro mne uzraje,
pak ústa svá já k šíji
ti něžně složím v tom,
tvou krví se zpiji,
tobě počne zlom.

Zlom v životě, v té trati...
To za světlem již hleď!
Blízko budeš smrti,
až zesiná tvá pleť.

A mé černé srdce?
to se vznítí zas!
A i když bije trpce,
tak lásce na důkaz.

Lásce k šeru,
k tvým rtům. K tobě...
V každém směru
k spáse v hrobě.
K lidské kůži,
k nahotě...
K té černé růži
– k samotě.