Přelakovaná

Knoflíčky radosti
přišité k vestě
kráčejíc
s poutníkem
na jeho cestě.

Sklíčené poznání
slzy mi nahání
v krku si ustlaly
nedojdou ven.

Omšelý sen
vybledlý k nepoznání
zaklíněn
mezi dvěma světy.

Nehybný okamžik
splnil své poslání
odevzdán
promarněn.

Klikatá cesta
po úpatí minulosti
končící u bran
nekonečnosti.

Svit Luny
odkrývá
tajemné
světy uvnitř
každého
z nás.

Tisíce nátěrů
mizející
pod rukou
umělce
všedního dne.

Kruhy na hladině
klidného jezera
odpočítávají
rozbřesku zrod.

Tam poutník stál
připraven projít
nevšedním zákoutím
neznámé cesty

vědouc jen toliko,
že krok vpřed
směřuje
k jeho
skrytému cíli

on nemarnil
vykročil
a došel

osvícení.