Parapet
Parapet
oprátku světu
odplátku
pletu
nebo oplatku peču?
Jako tenkrát
když mi bylo osumnáct
a nic se nezměnilo
nohama houpu
nad propastí
měl tenkrát táta štěsí
že jsem ho našla v čas?
a já
že jsem se nedala
shodit vlastní matkou
do...
Na parapetu
si dnes zavzpomínám
a za letu
snad cestu nespletu
neb do obojího
světa mýho
je to zasraně daleko
můžu si objednat
pizzu?
Na parapet prosím...
A bourboun dvojitej
s ledem
a jed s medem
dík mami
za upřímnost
taky tě nesnášim...
nestrkej do mě
skočím sama
a ty skončíš taky sama
chudinko....
prej přeháním
jo já vím
stanou se horší věci
tebe nezajímá
moje sebelitování
co bylo to bylo
nikomu nevysvětlím
jak krutě
studenej je vítr
co mě krájí na parapetu
a matčiny ruce
jsou ledově cizí
a její větu
"Nenávidím tě..."
co z retu
v afektu jí splynula
nezapomenu...
Otočil ses zády tati
do vyhřátýho
zaprděnýho pokoje
a mě nezbejvá
než přijmout
realitu
takovou jaká je....
namrzlá...
Komentáře (18)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Doufám, že realita je trochu růžovější, protože tyhle pocity trochu znám a je mi z nich zima...napsala si to tak opravdově...ST
14.03.2011 20:17:00 | Sladkalu
selhání je slovo,nikdo nevíme co je dobře a co ne,orientujeme se jen pocity...vždy je na každém z nás jak se ke svému životu postaví a co je selhání pro jednoho je požehnání pro druhého...z lidského hlediska každý z nás občas selže a důsledky svých selhání si musíme opět řešit sami...petrovi děti určitě nemají pocit že jsou nemilované...a já vím že selhání mojí matky je pouze její lidskou stránkou...nakonec obě máme smysl pro černý humor a ona říká-Můžeš bejt vděčná že jsem tě neshodila...haha
14.03.2011 16:18:00 | la loba
hm Petře Hanko - na jeden nádych se chlubíš, že si vychoval dvě děti a vzápětí nepřímo říkáš - že jsou selhání - omyl.
Copak bys byl raději kdyby se tvé i když adoptované děti nikdy nenarodili?!
Opravdu velice citlivý sebekomentář - co když jsi i ty vlastně jen selháním svých rodičů.
Jak by ti asi bylo, kdyby ti někdo celý život, byť jen v náznacích, říkal, že jsi tady vlastně omylem?
;-)
Život nelze nalinkovat a naštěstí si najde cestu i napríč těm, co by jej chtěli svázat ... a i když to není vždy zcela "ideální" dle naších lidských měřítek - dle těch duchovných má každý to své ideální dětství pro svůj růst.
Apropo - osobně za mnohem větší selhání považuji, když někdo počne život a pak mu neumožní žít.
14.03.2011 15:04:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Haha ja věděla,že to rozvíří vodu.A jak to mám já?Většinou úplně dobře,rodiče mi nechtěli ublížit,prostě se v tom plácali jako každý a nezvládali to nakonec ale vždy uměli přiznat selhání.Přesto se mi občas bolest vrací a ráda si do bebí píchám a ráda se lituju,nicméně je mi jasné že jen já zodpovídám za to co je a bude
14.03.2011 12:11:00 | la loba
přijímej
a děkuj za cokoli
ať hřeje to či bolí
ať klídek nebo rej
jsi po svých nebo s holí
a život užívej...
13.03.2011 20:40:00 | šuměnka
Duševní výjev na parapetu
vypleň pocitovou raketu
matka jako medvěd
otec jako králík
tvůj vnitřní náhled
jen se nevrť na parapetu tolik!
.......S.T.
13.03.2011 08:18:00 | ZILA78
často to dělám tak, že měnim realitu minulosti na mojí šílenou fantazii, jako že se nic nestalo, ale většinou dopadnu s citrusem a pocitem viny
11.03.2011 18:22:00 | Lagedama
sorry, chtěla jsem toto .. přiznat - oplakat - zapomenout ... http://www.youtube.com/watch?v=mWH4avHgie0&feature=related .. a už mlčim :-)
11.03.2011 16:07:00 | Helena Lovecká
ale to nic nemění na tom, že je dobré, dokonce snad potřebné si tu bolest prožít a pochopit její příčinu .. a s tím nám nikdo nepomůže, to musíme každý sám .. možná jsem to neměla jsem psát, pokud to někoho popudilo, velice se omlouvám .. znáte tohle? http://www.youtube.com/watch?v=J_OYdN6zWhs :-)
11.03.2011 16:03:00 | Helena Lovecká
viz Romana - hezky řečeno .. navíc chce být dodáno, dokonce my sami si své rodiče do jisté míry vybíráme, protože oni jsou právě ti, kteří nám mohou poskytnout to nejlepší prostředí pro učení, pro zkušenost, kterou jsme si na tuto Zem přišli zažít .. a to jen takovou, kterou dokážeme přetvořit v poznání a uvolnění pout :-))
11.03.2011 15:34:00 | Helena Lovecká
IMHO
osudy jsou různé - a tenhle popsán v básní je docela drsný - ale žádná krutá slova, nebo činy nenahradí resp. nezruší ten dar, co rodiče dali - dar Života
Dar Života je mnohem mnohem větší ... osud hrdinky v básni byl asi krutý, ale zatím žije a už není malé dítě, už o svém životě může rozhodovat sama a může ho změnit, stejně jako to může vzdát a "zdanlivě" utéct nebo nic nezměnit, a celý život zůstat dítětem, které bude lkát, jak se k němu krutě zachovali rodiče ...
11.03.2011 15:28:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Naskočila mi husí kůže z Tvého života:-((.Tahle slova bolí od cizího, natož od vlastních:-(((.Kéž by to byla pouhá báseň, je moc dobře napsaná, až člověka zamrazí:-((.A já Tě ráda vidíííím:-)
11.03.2011 15:25:00 | CULIKATÁ
Osudy jsou různé, za to mohou sudičky, že tvůj není šťastný, škoda, je mi to líto
ST
11.03.2011 11:25:00 | Kars
Neuvěřitelný zážitek!!!Úplně jsem se do toho vžil,vcítil,a bylo mi teda ukrutně mizerně a úzko!!
Smutně nádherné-nádherně smutné.S.T.
11.03.2011 10:30:00 | Marcone