..na hraně střech..

..překrásná..omlouvám se za krátké neveršované komentíky....:)jsem z formy :)

22.03.2011 19:29:00 | Noc17

Kromě nádherných obrazů a pár krásných metafor musím ještě dodatečně ocenit perfektně sešněrovanou formu shodných rýmů v každém čtyřverší a vyzdvihnout zejména náročný vnitřní rým, rovněž v každém z nich...

21.03.2011 22:23:00 | Špáďa

Na konci vidění mám ve své tváři stíny
Rány jak kamením za všechny moje viny
Ztracené toužení probodly kruté klíny
Bolestné trápení stvořilo vltavíny…

..ten závěr mě oslovil nejvíc..asi něco připomenul..

21.03.2011 19:14:00 | xoxoxo

Vltavín je krásný kámen,
jeden doma mám,
jen v jednom místě nachází se,
a najít ho je mnohdy hlavolam.

21.03.2011 17:56:00 | Tamara

Jak provazochodkyně
nad hranou hrany
své viny tavím
ve vltavíny
co s nimi?
pak?
Roztavit v řeky proud
žárem jenž nadechnout
ti nedá
nechat je plout
vesmírem mořem
co konce nemá...
najde kdo hledá?
Nevím...

20.03.2011 13:45:00 | la loba

A že krásné vltavíny jsou... Působivý obsah. Pěkně podané. ST!*** za krásné počtení.

19.03.2011 23:01:00 | NikitaNikaT.

špičku nohy již na kraji mám střechy
kde psány jsou mé prohry, neúspěchy
dětinská přání, mé zpěvy, vzdechy
i polibky falše jak od macechy

tam vidění mám a stíny v tváři
návraty do dětství, k slabikáři
a růži vyšitou na polštáři
z listu co chybí v mém herbáři

na hraně střechy zatajuji dech
čas když píše na zamlžených sklech
toužení píseň o posledních dnech,
kroku posledním přes okraje střech
***
Jiří

19.03.2011 22:05:00 | j.c.

a já jsem zrovna nedávno přemýšlela, kde se ty vltavíny berou ... ST

19.03.2011 01:50:00 | Helena Lovecká

Tak tak moc krásné....ST.

18.03.2011 19:04:00 | ZILA78

Krásné, procítěné... ST

18.03.2011 19:02:00 | Slocky

Na kraji sil... a přesto tvoříš...! Modré démanty!

18.03.2011 16:25:00 | Špáďa

ST..to je moc dobře napsané...

18.03.2011 16:11:00 | Květka Š.