Ranní žalozpěv

Nejsem vůbec ranní typ,
neradno vedle mě se probudit.
Jsem velice nevrlá,
nasraná a vzteklá,
taky pěkně natvrdlá,
rána jsou prostě pekla.

Kriticky se zhodnotím,
když svůj obraz ráno zřím.
Kam má krása zapadla?
Proč existují zrcadla?

Ošatím se s odporem,
obsah skříně zpřeházím.
Stává se již pravidlem,
že co hledám,nenacházím.

Také hygiena trápí mě,
proč pasta skončí vždy až na klíně?

Pak přichází s časem závod,
jak stihnout tramvaj,znáte návod?

Nejsou rána,nejsou snadná,
nebo snad já jsem tak vadná?

Chtěla bych s úsměvem vstát,
tancem den nový přivítat.

To,co ráno pomůže,
je veselá písnička.
Emoce zlé přemůže,
vrátí barvu do líčka.

Hodnotím-li celý den,
co tak nevesele začíná,
díkybohu rána jen,
krize těžká prolíná.