Olinoviny
Prolog: Dost často pohrdám pravidly kázně, ulice brázdívám neznaje bázně. Všem lidem dobrým, co jsou v mém okolí, uvěřím cokoli, zklamání nebolí, kdo věřit v dobro chce, toho zlo neskolí.
Života užívám, nehledím na zisky, často usmívám, miluju propisky. Rýmy jimi píši, v mé básnické říši.
Proplouvám zvesela, smutnit jsem nechtěla.
Přístupem veselým a slovem hravým,všechny vás nesměle,leč s nadějí zdravím. Kriticky hodnoťte, váš názor ocením,zatím to prožívám s vysokým pocením.