Anotace: Tahle báseň věnována jest mé dlouholeté kamarádce - mému tehdejšímu rockovému dvojčátku. Moničko , nezapomeň :)Takhle tě budu mít navždy v srdíčku :) (všem ostatním se omlouvám za hanlivost v poslední větě´.Inu , kdo nezažil , nepochopí ;) )
O tobě vyprávět bych zvládla měcíce ,
znát um malby , kreslím tvou tvář i v kraslice ,
o tobě , ač toho tolik málo vím
a přesto jakkdyž vše ,
mé srdce pojí se teď s tvým ,
jen s tebou zdá se , že vše lehčí je .
O tobě chtěla bych psát básně ,
aby všem vyznělo jasně ,
že jsi mou modlou , touhou , snem ,
že jsi mou hudbou , po níž žhnem .
Ty jsi má spása v mém utrpení ,
ty jsi ta víra , co ve mě tak pění ,
zamklas můj strach i bolest hned
a klíč odhodila kdes v nekončící svět .
O tobě smím říci - zažhlas v mém nitru opět žár ,
to tobě chci říci - jsi pro mně velmi vzásný dar dar.
V mém srdci jsi mlčky počla svit ,
z mé duše čerň jsi zvládla smýt .
O tobě , má krásko chci tohle všechno zpívat ,
o tobě, rudovlásko! Teď pojď se se mnou dívat
na ten svět zkurvenej a smát se jemu budem ,
jak z nás se pohorší a zalkne vlastním studem .
Pro ně i začnem být nepochopitelné ,
my však budem své - děvy nestravitelné !!!