Občas

Občas každý zabloudí

ve vlastním domě



Občas každý zabloudí

ve vlastních

myšlenkách



Občas každý

zapomene

natočit budíka



Vždyť každé ráno

je tak stejné

pár minut

profláknutých

z celého života



Občas se ptáš

kam míří

tvoje kocábka



Děravá paluba

plachty potrhané

čekáš

kdy se potopí



Bez záchranného kruhu

motat se dokola



Boží mlýny

melou pomalu

a ještě pomaleji



A ty se snažíš

lžičkou od kafe

vybírat vodu

která ti sahá

po ramena



Občas každý zabloudí

ve vlastním domě



Občas každý zabloudí

ve vlastních

myšlenkách



Každý se občas

potopí



A ty se ptáš

kdo byl vrahem

když každé ráno

zamáčkneš

špunt

na budíku

svého

osudu