na mostě
na mostě
tak jako na mostě
potulných rytířů
co nabízí um svůj na odiv..
tak jak na dně bezedných
talířů
nejenom pokrmem
člověk byl živ...
v tahu snad každém
čarovné tuše
znám každý záhyb Tvé kůže...
uprostřed krůpějí
tvářím se suše
jak jenom člověk v samotě může...
po dlažbě rachotí
ozvěny brnění
co každý z nás kol sebe měl..
povzdechem do prázdna
nic se však nezmění
ikdybych tisíckrát sebevíc chtěl..
a tak louče už pohasly
rytířů dávno je málo..
jedině ONA VÍ
co se mi(každou noc)zdálo..
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Poslední z potulných rytířů
duši své klid dosud nedopřál...
bohaté pokrmy ze stříbrných talířů
bez vášně, bez lásky ... k čemu brát dál?
I louče pohasly, již želet jej nechtěly,
rytíře v brnění kutého z prázdnoty,
namísto lítosti jej k duelu vyzvaly
o lásku bojovat, v boji se nevzdávat...
16.04.2019 18:52:10 | Lili Starr
je čas
do pokladnice vzpomínek
vložit i ten kamínek
co tak pevně svíráš v dlani
s touhou k uzoufání
nevrátí se zpět
co minulo v čase
jež vyměřen byl na setinku
pro setkání
jehož ztráty
želíš ve svých básních
je čas
vzdát dík
a jít dál...
20.04.2011 07:01:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
sen nebyl to
a nebyla noc jediná
ted každé svítání je se mnou
a přesto není má
08.04.2011 12:58:00 | chalcedon
uprostřed krůpějí
tvářím se suše
jak jenom člověk v samotě může...
... čaro-krásně vyjádřeno ...
----------------
S tou, která ví,
co se Ti /každou noc/ sní,
kéž sníš jen s ní ...
Smutná, tak smutná ...
samota, je-li nechtěná,
bolest a smutek znamená,
není ten pocit bez jména ...
to její jméno má ...
------------------
ST ...
08.04.2011 00:16:00 | Bambulka