detektiv klobouk

v lupě skrytá historie, po stopě běží pes
bez kompjutru, mozek v hlavě, ne tak jako dnes
vřes skrývá tajemství, kosti tu nejsou srnky
o kus dál se bota válí, zakrytá v keři trnky
tak tohle by bylo, klobouk dá si do čela
teď už jenom zbejvá najít, která vdova brečela
před velkym úkolem, najít černý svědomí
uzavřený do těla, co zprvu nic ho nezlomí
po mlčenlivém sháňka byla v okolí už řádnou dobu
leckdo možná tušil, že si chodí kolem hrobu
poté co to prasklo ve vsi, že si ustlal v lese
každou chvíli nová fáma od domů se nese
optejte se, kdo ho znal, všichni řeknou vám to stejně
prej byl to pracant, dobrej chlap, ale nedržel se v hejně
na místním statku pracoval, krejcary šetřil sobě
nebylo jich hodně, aby kvuli nim skončil v hrobě
závist lidí zuřivá je ale v každý době
proto začal vyslýchat hned pána služky obě
nevědomost zastřená nepotřebnejma řečma
a tak chvíli poté se samotným pánem řeč má
no škoda chlapa, škoda, musim shánět novou sílu
kdo by to byl tušil, že mu hnusně přetnou žílu
možná viděl něco, co neměl, řikám vám, nevim sám
až ale něco zjistíte, tak přijďte zase k nám
týden pryč, křeslo se houpe, skřípe jako závity
v hlavě pod kloboukem, vedle flašky vypitý
pár lidí v podezření s věrohodným alibi
nikde ale žádnej důkaz, to se mi moc nelíbí
jednoho dne si takhle v klidu sedim na zápraží
před vraty vidim klobouk, co mi kyne paží
krev se ve mně zastavila, tvářim se, jak by nic
pot mi tekl po čele, to nebyl zrovna hic
prej že: našli sme svědka, co vás viděl v lese
postavu vysokou, co si pytel s sebou nese
nedaleko pes našel kus rukávu z košile
a vy jí máte natrženou, to je tedy nemilé
řekněte mi propána, co vám pracant udělal
že ste ho tak chladnokrevně, nejspíš nožem oddělal
jenom srab se nepřiznává, řikám mu teda: pane
vidim, že není třeba skrejvat, odkud vítr vane
jestli vás teda zajímá, proč uďál sem z chlapa tělo
zabil sem ho jenom kvuli tomu, že se mi vraždit chtělo