Vše se mění

Vše se mění

V ruce nemam žádnou zbraň
a jdu promlouvat k lidu takže vstaň.
Vstaň, na nohy se postav,
svou prdel zvedni,
tenhle svět se mění ode dne ke dni.
Co bylo včera už není dnes,
včera si byl bůh,
teď po tobě neštěkne ani pes.
Uklidni se, neměj ruce sevřené v pěst,
jen poslouchej teď nejdeš do boje kde je bolest.
Často se zamejšlím sám nad sebou,
kdybych chtěl utýct kam mě nohy asi zavedou.
Někdy sem pod pak zase nad vodou.
Narozen v osmdesátým čtvrtým, netušíc která bije,
vhozen do světa, nevím, nebo komedie?!
Táhne mě na dvacet a čas nezadržitelně plyne,
snažím se užívat, nesedět každý den v kině.
Neválet se denně v křesle u televize,
pozorovat telenovely a manželský krize.
To co chci není nikde napsaný v knize,
je to v mý hlavě je to moje vize.
Nechci se stratit v mlze,
skončit někde na chodníku,
to by mě vyšlo kurva draze!
Chci aby me vítr foukal tím správným směrem,
a po týhle modrý kouli se pohybovat s nadhledem.
Nepokazí se vůbec nic,
když si teď zařvem z plných plic.
" Buď sám sebou buď si jist "