VYZNÁNÍ LESU

Houbaření to je vášeň
jež kdosi seslal na zem
Tak každou středu
jako kočka předu
vzrušením se třesa
vně a na celém těle
Slavnostně a nesměle
vcházím do útrob lesa
Mech listí pode mnou
nade mnou oblé nebe
nevadí, že už to zebe
Sucho, zima, konec října
místy zpívá meluzína
Vegetace má na kahánku
ukládá se k zimo-spánku
Mrzne jako by byl leden
Našel jsem, byť jen jeden
Je skrz naskrz červivý
ale přece důkaz letitý
Všichni všechno nevidí
Houby jsou, jen cizokrajné
tvarem barvou až bájné
Jsou asi nejedlé? Kdo ví?
Les nádherně však zdobí
Oči duši přímo hladí
Nevadí, že se ani nejí
Většina hub, roste k ozdobě
Ocenit to, je jen na tobě
Než hub rostoucích bezpočetně
hledám, sbírám, raději i vděčně
ty, co před sběrem strachy
ukryly se před lidskými zraky
Děkujme za dary lesa
vděkem srdce až plesá
Co vím zcela jistě?
Les není smetiště!
Vážím si tak lesa
bez jakýchkoliv snah
a byl bych také rád
kdyby všichni k lesu
měli ten můj vztah