Jak jsou si osudy podobeny?
jak bys mi mluvila z duše
říká se - život jsou holt změny
kde však je krok, co ušel?
kde je ta vůně omámení?
kam vplazily se doteky?
život si plyne - láska plení
Jeho mám v sobě navěky!
27.09.2011 09:35:00 | šuměnka
Nádherná báseň :).Čas spať nevrátime,nikdy.Jedna s najväčších prehier života,že horkosť vlastných chýb nám ešte dlho zostane na jazyku.
11.09.2011 21:02:00 | Terulienka
Souhlasím s předřečníky - krásný, moc krásný - a smutný, moc smutný - a pravdivý!
03.09.2011 06:08:00 | hloubavá
teto, víš, když to odchází tak snadno, tak... tak...
tak.
tak jsi prostě nemohla nic zvorat, víš, :) v opačném případě by to sice mohlo dopadnout stejně /i když nikdy neříkej nikdy/, ale zas bys měla dojem, žes moc mluvila a mělas radši mlčet, víš...
zdravím tě.
22.08.2011 14:11:00 | pamp_elka
... snad ještě pozdě není ... snad ..., co když zase ten vynález to zase změní ?... může ještě ...?
... Tiché ztráty bolí víc, než ty, které odcházejí s velkým rámusem ...A taky nám zůstanou vyryté do duše ... a do srdce ... napořád ...
... osobní, citlivé, smutné vyznání, které rozeznělo nejniternější struny ... krásná ...
19.08.2011 06:14:00 | Bambulka