Čas čekání

Schovávám za svíčky svou tvář,
marně popoháním kalendář,
čas však stále stejně běží,
než dojdeš do města se stovkou věží.

Tvá slova z dálky hřejí,
já ohlížím se po naději,
která nám schová krásné chvíle,
občas se chová rozpustile.

A moje touha po tvém těle,
těžko by mohla neznít skvěle,
tvá náruč hebkou lásku dává,
a v dalších dnech je vášeň hravá.