Masek (se) bál

Večerní ples,
života bál,
každý i přes
slzy se smál.

Páni fraky,
dámy róby,
kapela taky,
jak z jiné doby.

Tančili spolu,
tančili krásně,
nebo u stolu,
četli si básně.

Tolik úsměvů,
v každé tváři,
všichni bez hněvu,
téměř září.

Co oči ale?!
Okna do duší.
V tomto sále,
nikdo netuší.

Ty tváře úsměvné,
jsou jen šablony,
masky neměnné,
přes okna záclony.