Deus miserere

Pláč je to
nebo smích

co to slyším zdáli

neuvidím už nikdy ne
ty co mě opustili

měsíc na zem spouští
zlaté závaží
jen co rozkýve ho
Kladina se rozzáří

stojím na hrázi
z rybníka se tíha dere
hvězda vychází
Deus miserere

to znám
džbán hvězda překlopila
v polích zlaté mléko
mléko zlaté v polích
na duši bolí

jak mi tenkrát bylo
to se nedá povědět
šla jsem na studie
opustila vesnici
přestala jsem všemu rozumět
blouznívala za nocí

až na kost promokly mé rýmy
dodnes mží z nich
hnus a pláč

nejen v noci tma mě zajíkala
zjevovat se hrůzy začaly
zdechlo i to lajlalála
co volalo mě do polí

stojím na hrázi
z rybníka se tíha dere
hvězda vychází
Deus miserere