Obraz

Na bílý papír, rukou pevnou
Do barev své pocity maluji
Bez váhání beru černou
A slzu horkou k ní daruji

Dál hledám v paletě barev
Přemýšlím a máčím do hnědé
To barva hlíny a tíhy země
Která nás jednou obejme

Obraz přec smutný zdá se mi
Proto brýle tmavé z očí odložím
Hle a vidím vše náhle jasněji
A žlutou slunce štětcem kroužím

Černou barvu za bílou vyměním
Všechno najednou čisté je
Zelenou pevný stonek vykreslím
Ať život pevný a zdravý je

A přes to všechno krví svou
Namaluji svoje srdce rudé
Už nikdy nebudu bloudit černou tmou
A to srdce všem otevřené bude